Prodloužený výměnný interval
Prodloužené výměnné intervaly
Prodloužené servisní intervaly až 30 tis. km (nebo až dva roky) se používají již více než deset let a lze předpokládat, že volba intervalu je možná téměř u poloviny současného automobilového parku. Zavedení prodloužených či flexibilních intervalů byla spíše marketingová než technická záležitost. Vždyť kdo by odolal možnosti nemuset se o svůj vůz moc starat. Vývoj situace na trhu a konkurence mezi jednotlivými automobilkami si postupně vyžádaly používání prodloužených servisních intervalů snad u všech evropských automobilek. Kvůli velkým nárokům na motorový olej při dlouhých servisních a výměnných intervalech bylo také nutné, aby jednotlivé automobilky vyvinuly vlastní výkonové požadavky na motorový olej (firemní klasifikace). V nich se odrážejí i některá specifika motorů používaných jednotlivými automobilkami.
Pro koho jsou vhodné?
Prodloužené výměnné intervaly olejů jsou výhodné pro automobily s velkým ročním kilometrovým nájezdem. Využívat jej budou tedy především služební automobily nebo automobily určené pro podnikání. Pro časově vytížené motoristy je výhodné, že se o svůj automobil nemusejí tolik starat. V tomto režimu je ale velmi nutné, aby se v motoru používaly oleje s předepsanou firemní specifikací, a to i tam, kde v době výroby automobilu neměl výrobce příslušnou klasifikaci ještě hotovu. Několik evropských automobilek používalo během minulých deseti let prodloužené výměnné intervaly a předepisovalo motorové oleje na základě obecné evropské klasifikace ACEA. Dnes by se do těchto automobilů měly používat oleje s již existující firemní specifikací pro tzv. long-life provoz.
Nebezpečím je u prodlouženého servisního a výměnného intervalu to, že složení moderních motorových olejů musí splňovat některé ekologické požadavky a jejich výkonnost je na hranici požadavků, které jsou na ně kladeny. U olejů bylo nutné omezit obsah některých aditiv (tzv. mid- a low-SAP oleje), aby bylo vyhověno požadavkům provozu částicových filtrů. Ačkoliv oleje jsou pečlivě testovány podle požadavků firemních klasifikací, může v reálném provozu v některých případech nastat problém s jejich dostatečnou detergencí. U některých typů olejů se při delších kilometrových nájezdech mohou tvořit v olejové vaně a v olejovém systému úsady a kaly. Toto nebezpečí hrozí zejména ve vznětových motorech, jejichž oleje jsou při dlouhodobém provozu zatěžovány sazemi ze spalování nafty. Úsady a kaly mohou zvyšovat opotřebení motoru a mohou bránit i čerpání a distribuci oleje v motoru. Tomuto nebezpečí je možné předejít přechodem na běžné výměnné intervaly oleje do max. 15–20 tis. km.
Výhoda běžných výměnných intervalů
Pokud se uživatel automobilu rozhodne u staršího nebo i nového automobilu přejít z prodlouženého výměnného intervalu na tradiční interval max. 15 tis. km, rozhodně neudělá žádnou chybu. Právě naopak. Není náhodou, že mimoevropské automobilky nepodlehly v takové míře závodu v prodlužování servisních intervalů a olejová náplň se u japonských, korejských a amerických automobilů vyměňuje obvykle po max. 20 tis. km. Při takovém způsobu péče o automobil je pak snazší i volba motorového oleje. Požadavky uvedených automobilek na motorové oleje také nejsou nijak přehnané a kromě společností Ford a GM také nemají vlastní firemní výkonové klasifikace olejů. Východoevropské automobilky se obvykle spokojí s požadavky obecné klasifikace API a ILSAC, evropští dovozci pak většinou, vzhledem ke zvyklostem evropského trhu, upravují doporučení podle klasifikace ACEA.
Výrobci a autorizované autoservisy budou zřejmě i při zkrácení výměnných intervalů motorových olejů trvat na plnění určitého typu motorového oleje. Při výměnných lhůtách kolem 15 tis. km však nároky na motorový olej nejsou tak velké, aby je jakýkoliv současný moderní olej nemohl zvládnout. Důkazem toho jsou již uvedené východoasijské automobilky, které do svých automobilů předepisují pro výměnný interval 20 tis. km většinou jakýkoliv olej, který splňuje požadavky ACEA. Proto při dodržování tradičního výměnného intervalu do 15 tis. km lze říci, že je možné použít jakýkoliv moderní olej do jakéhokoliv motoru. Výjimkou mohou být motory s určitými typy vstřikování, např. čerpadlo-tryska u vozů koncernu VW. I když… Nikdo mi dosud nebyl schopen říci, proč systémy čerpadlo-tryska vyžadují speciální olej a v čem jsou příslušné oleje odlišné.