Výhoda běžných výměnných intervalů

Výhoda běžných výměnných intervalů

Pokud se uživatel automobilu rozhodne u staršího nebo i nového automobilu přejít z prodlouženého výměnného intervalu na tradiční interval max. 15 tis. km, rozhodně neudělá žádnou chybu. Právě naopak. Není náhodou, že mimoevropské automobilky nepodlehly v takové míře závodu v prodlužování servisních intervalů a olejová náplň se u japonských, korejských a amerických automobilů vyměňuje obvykle po max. 20 tis. km. Při takovém způsobu péče o automobil je pak snazší i volba motorového oleje. Požadavky uvedených automobilek na motorové oleje také nejsou nijak přehnané a kromě společností Ford a GM také nemají vlastní firemní výkonové klasifikace olejů. Východoevropské automobilky se obvykle spokojí s požadavky obecné klasifikace API a ILSAC, evropští dovozci pak většinou, vzhledem ke zvyklostem evropského trhu, upravují doporučení podle klasifikace ACEA.

Výrobci a autorizované autoservisy budou zřejmě i při zkrácení výměnných intervalů motorových olejů trvat na plnění určitého typu motorového oleje. Při výměnných lhůtách kolem 15 tis. km však nároky na motorový olej nejsou tak velké, aby je jakýkoliv současný moderní olej nemohl zvládnout. Důkazem toho jsou již uvedené východoasijské automobilky, které do svých automobilů předepisují pro výměnný interval 20 tis. km většinou jakýkoliv olej, který splňuje požadavky ACEA. Proto při dodržování tradičního výměnného intervalu do 15 tis. km lze říci, že je možné použít jakýkoliv moderní olej do jakéhokoliv motoru. Výjimkou mohou být motory s určitými typy vstřikování, např. čerpadlo-tryska u vozů koncernu VW. I když… Nikdo mi dosud nebyl schopen říci, proč systémy čerpadlo-tryska vyžadují speciální olej a v čem jsou příslušné oleje odlišné.