Zásadní vlivy na zatížení oleje jsou dva : 

  1. Vliv konstrukce motoru na provozní podmínky

2. Vývoj kvality paliv

Také motorová paliva prošla vývojem. Stále se sice vyrábějí z ropy (jedinou výjimkou je technologie GTL, která využívá zemní plyn), technologické postupy se také nijak zvlášť nezměnily a i oktanové a cetanové nároky jsou stále stejné. Došlo však ke dvěma zásadním změnám, které významně ovlivnily složení a vlastnosti paliv, a v důsledku toho také významně ovlivňují životnost motorového oleje.

Snížení obsahu síry

První změnou je snížení obsahu síry v palivech. Z původních několika desetin procenta (tisíce mg/kg) se obsah síry dostal až pod 10 mg/kg. Kvůli tomu nebezpečně klesla mazivost nafty a bylo nutné začít masově využívat mazivostní přísady. Situace se uklidnila až v momentě zahájení povinných přídavků biopaliv, když přídavky MEŘO do nafty spolehlivě zajistily její dostatečnou mazivost. Snížení obsahu síry v palivech je snad jedinou změnou, která pozitivně ovlivnila životnost motorového oleje. Při spalování paliva se totiž ze síry tvořily oxidy, které se přes pístní kroužky dostávaly do motorového oleje, na který působily jako kyselina, a motorový olej je musel neutralizovat. Dnes již oleje nejsou zatěžovány kyselými oxidy síry a zdálo by se, že hodnota TBN (Total Base Number – alkalická rezerva oleje) je u moderních motorových olejů oprávněně menší.

Přítomnost biosložky

Dalším faktorem, který působí na motorový olej, je přítomnost a obsah bioložky v palivech. Situace je závažná zejména u nafty, kde se metylestery mastných kyselin (většinou MEŘO) kvůli své menší těkavosti koncentrují v motorovém oleji. Tam zhoršují jeho oxidační stabilitu a v oleji se z nich tvoří nerozpustné kaly a pryskyřice. Nejobtížnější stav je u motorů s filtry částic s tepelnou regenerací. Kvůli dodatečným vstřikům paliva do válců při regeneraci filtrů se může v oleji nahromadit velké množství bionafty. Problémy s tvorbou nerozpustných kalů nastávají také při skladování nafty. To klade zvýšené nároky na její filtraci jak při distribuci, tak i u konečných spotřebitelů – motoristů. V praxi to znamená věnovat zvýšenou péči palivovým filtrům, zejména u vznětových motorů.

Ani u bioetanolu není situace bezproblémová, protože při jeho spalování vznikají kyselé produkty – acetaldehyd a také kyselina octová. Ty jsou naštěstí dostatečně těkavé a do oleje se dostávají pouze ve stadiu studených startů. Přesto spalování bioetanolu v benzinu není pro motorový olej, a koneckonců ani pro motor samotný, příliš příznivé. Kvůli zvýšenému korozivnímu působení spalin jsou totiž ohroženy všechny součásti výfukového traktu před katalyzátorem. Na katalyzátoru se pak korozivní složky spálí a spaliny za katalyzátorem mají již obvyklé vlastnosti.